Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

osteo- je předpona, která znamená „týkající se kostí“ či „související s kostmi“. Příklady: osteoblasty – kostní buňky podílející se na tvorbě kostí, osteoklasty – kostní buňky podílející se na vstřebávání kostí, osteomalacie – onemocnění vyznačující se „měknutím kostí“, osteoporóza – onemocnění vyznačující se „řídnutím kostí“, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz osteo-.

Osteoporóza je systémové onemocnění kosterního systému, které se vyznačuje ztrátou kostní hmoty a zhoršováním vlastností mikroskopické struktury kostí. Důsledkem těchto změn je křehnutí kostí a tím i zvýšené riziko vzniku zlomenin. Viz také osteo-.

Osteomalacie je onemocnění vyznačující se „měknutím kostí“, které je způsobeno poruchou metabolismu kostí – často v důsledku nedostatku fosforu, vápníku či vitaminu D. Pojem osteomalacie se používá u dospělých, zatímco u dětí je prakticky totožné onemocnění označováno jako křivice. Viz také osteo-.

Osteoklasty jsou jedním ze čtyř typů kostních buněk. Osteoklasty se podílejí na vstřebávání kostí: jsou to obrovské buňky (o průměru přibližně 150–200 µm) s mnoha nepravidelnými výběžky a několika desítkami jader. Osteoklasty se nacházejí ve vyhloubených jamkách, kde ničí kostní tkáň. Část jejich plazmatické membrány, která se dotýká povrchu kosti, je bohatě zvrásněná nebo zvlněná. Tato membrána odděluje osteoklast od kosti a produkuje koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou, která rozpouští minerální složku kostní hmoty. Uvolňují se přitom ionty vápníku (Ca2+) a fosfáty (PO43-). Přes zvlněnou membránu jsou rovněž uvolňovány specializované enzymy, které natráví organickou složku kostní hmoty. Nakonec osteoklasty zničí kolagen a pohltí (fagocytují) odumřelé osteocyty. Obrázek: Čtyři typy kostních buněk: osteoprogenitorové buňky, osteoblasty, osteocyty a osteoklasty. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také osteo-, kostní buňky.

Osteoprogenitorové buňky jsou jedním ze čtyř typů kostních buněk. Osteoprogenitorové buňky jsou kmenové buňky, tj. prekurzory specializovanějších kostních buněk (konkrétně osteocytů a osteoblastů), hrají důležitou roli při obnově a růstu kostí, a nacházejí se v kostní dřeni. Obrázek: Čtyři typy kostních buněk: osteoprogenitorové buňky, osteoblasty, osteocyty a osteoklasty. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také osteo-, buňka, kostní buňky.

Osteoblasty jsou jedním ze čtyř typů kostních buněk. Osteoblasty se podílejí na tvorbě kostí, a jsou přítomny na povrchu kosti v podobě tenké vrstvičky buněk s krátkými výběžky. Tyto buňky ukládají na povrch kosti materiál, ve kterém krystalizují soli vápníku. Osteoblasty se nakonec mohou změnit v osteocyty. Obrázek: Čtyři typy kostních buněk: osteoprogenitorové buňky, osteoblasty, osteocyty a osteoklasty. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také osteo-, kostní buňky.

Osteocyty jsou jedním ze čtyř typů kostních buněk. Osteocyty produkují kolagen a další látky, které tvoří extracelulární matrix kosti. Osteocyty jsou obklopeny kostní tkání (na rozdíl od osteoblastů a osteoklastů, které se vyskytují na povrchu kosti). Obrázek: Čtyři typy kostních buněk: osteoprogenitorové buňky, osteoblasty, osteocyty a osteoklasty. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také osteo-, -cyt, kostní buňky.

Osteonekróza doslova znamená „odumření kosti“. Nastává v případech, kdy je na příliš dlouhou dobu přerušeno krevní zásobení kostní tkáně. Osteonekróza se nejčastěji vyskytuje v kyčelních, kolenních, ramenních a hlezenních kloubech. Může být způsobena dlouhodobým užíváním kortikosteroidů, nadměrnou konzumací alkoholu, úrazy kloubů a některými onemocněními, jako jsou zhoubné nádory či artritida. Osteonekróza se někdy může objevit v důsledku protinádorové léčby, která zahrnovala metotrexát, bisfosfonáty nebo kortikosteroidy. Viz také osteo-, nekróza, osteonekróza čelisti.

Osteonekróza čelisti neboli ONJ (zkratka pochází z anglického názvu osteonecrosis of the jaw) je poměrně vzácná, ale závažná komplikace, při níž odumírá část kostních buněk v čelisti i dáseň nad touto oblastí. Navenek se to projeví zejména tím, že odumřelý úsek čelisti zůstane v ústní dutině obnažený. ONJ se vyskytuje především u onkologických pacientů, kteří jsou léčeni bisfosfonáty nebo denosumabem (tyto léky se používají buď k léčbě osteoporózý, nebo při postižení kostí metastázami nebo mnohočetným myelomem). Osteonekróza čelisti vzniká většinou jako nehojící se rána, obvykle po vytržení zubu. Léčba spočívá v odstranění odumřelé části kosti. Obrázek: Pacient dlouhodobě léčený bisfosfonáty ukazuje místo s osteonekrózou dolní čelisti (žlutavě zbarvené ložisko s odkrytou kostí čelisti) po vytržení zubů. Zdroj: Samuel Vokurka: Průvodce postižením dutiny ústní při onkologické léčbě (2. aktualizované vydání). Plzeň, 2021. ISBN: 978-80-905986-3-8 (odkaz vede na PDF soubor na webu mukozitida.cz, 4.6 MB) Viz také osteonekróza, čelist.

Osteomyelitida je zánět kosti a kostní dřeně, který je obvykle způsoben bakteriální infekcí. Osteomyelitida se může projevovat silnou bolestí postižené kosti. Pokud není včas léčena, může dojít k odumření kostní tkáně. Viz také osteo-.